Muzeum starých tisků a lidové keramiky
Muzeum se nachází v přívětivé chaloupce na rohu
štramberského náměstí, která je současně sídlem infocentra Relax
v podhůří Beskyd. Bylo otevřeno v roce 2006 – tedy u příležitosti
500. výročí Bible české tzv. benátské z roku 1506, která je důležitou
a atraktivní součástí vystavované soukromé sbírky muzea. Sbírkový fond
v hlavní části budovy zahrnuje pět desítek dalších knižních
exemplářů, v nichž se odráží vývoj knižní kultury a písemnictví od
15. do 19. století. Duch tohoto místa prostupuje věky i krajem.
Expozice lidové keramiky
Ve sklepních kamenných prostorách muzea je vystavena sbírka lidové fajáns z 16 moravských a slovenských dílen, ale i fajánse z Dolního Rakouska, Německa – Porýní, Istrie a Žitavy. Výroba fajánsů, keramiky s olovnato-cíničitou polevou, byla na Moravě nejvíce bohatá a rozšířená od poloviny 18. století až do poloviny 19. století.
K zakládání prvních džbánkařských fajánsových dílen novokřtěnci/habány na Moravě docházelo ale již koncem 17.století. Habánská keramika se vyznačovala dekorem naneseným na glazuru v barvách „velkého ohně“ (modrá, žlutá, zelená, manganová) . Až později se začala používat náročnější výzdobná technika s vypalováním „na třikrát“ (karmínově červená, jasně žlutá, sytě zelená), s důrazem na vyobrazení lidí a zvířat.
K nejstarším vystaveným exponátům ze zdejší soukromé sbírky patří například velký bílý habánský talíř, tzv. kardinálský klobouk z konce 17. století (Morava) nebo posthabánský džbán s obuvnickým znakem z roku 1742 (Morava).
Džbán žertovný či šalebný z dílny Josefa Míčky
(Modra) z období konce 19. století je součástí soukromé sbírky lidové
keramiky ve Štramberku. Vysoké hrdlo džbánu je důmyslně tvořeno
prolamovanou mřížkou, která nám znemožňuje běžné napití se ze
džbánu, aniž bychom se nepolili obsahem. Jak tedy lze nad žertovným
džbánem vyzrát? „Na zbytnělém horním okraji hrdla je několik dutých
kuliček. Někdy bývají i na uchu. Jen jedna nám ale umožní lahodný mok
ze džbánu umně vysát,“ prozrazuje Jaromír Veselka, který se na instalaci
štramberské expozice sám podílel.
Ke stálé expozici ve Štramberku byl v roce
2007 společností Šmíra-Print s.r.o. vydán také Katalog lidové keramiky.
Významně se na něm podílel PhDr. Jiří Pajer, CSc., etnolog a archeolog,
který se věnuje vykopávkám habánských keramických center již 30 let. Je
tak dnes asi jediným povolaným odborníkem na určování provenience
jednotlivých fajánsových výrobků. Katalog lze zakoupit přímo v Muzeu
starých tisků a lidové keramiky (Náměstí č.p. 40, Štramberk, tel. 556
801 935) v ceně 99,– Kč.
FAJÁNS nebo MAJOLIKA?
Technicky není mezi fajánsí a majolikou žádný rozdíl. Majolika je používána na označení italské keramiky s olovnato-cíničitým polevem, fajáns na stejnou produkci ze zemí od Alp na sever. Fajáns – podle města Faenzi (kde se keramika s olovnato-cíničitou polevou vyráběla) a majolika – podle ostrova Majorka ( sloužilo jako překladiště keramického zboží dopravovaného ze Španělska do Itálie).
Hora Olivetská
Součástí sbírky Muzea starých tisků a lidové keramiky ve Štramberku je II. vydání vzácného exempláře „Hory Olivetské“ z roku 1704 – autora Matěje Tannera (1630–1692). Vystavené dílo malého rozměru fyzického, avšak velké duchovní hodnoty, představuje jeden ze tří známých zachovaných tisků tohoto titulu z barokního období. Muzeu bylo zapůjčeno ze soukromé sbírky pana Josefa Hrčka ze Štramberka.
